. . . aneb dalších 5/10 čili 2. díl.
Minule jsme si přiblížili prvních pět aspektů života a služby služebníka na poli chval, nyní tedy vzhůru na druhou část (a pokud jste první díl minisérie nestihli přečíst, začněte nejprve tím) :
VI. Emocionální stálost nám – jako osobě, která má v roli vedoucího obstát – dává bezpečí a pevnou půdu pod nohami. Vyrůstá samozřejmě především ze vztahu s Bohem, ale i z prožitých duchovních tlaků a překážek, které se nám podařilo překonat. Co bolí, to sílí 🙂 A přiznejme si: projevy našich zralých emocí budou dobrým přítelem i lidem kolem nás! Tak jen do toho. 🙂
VII. Smysl pro pořádek a plánovitost zcela jistě pomáhá smysluplně a efektivně (kvalitně) naplňovat naše povolání. Nebojme se toho! – to si opakuji často, jelikož jsem osobně velmi instinktivní člověk, a poznávám znovu a znovu, že řád a plán přeci jen řadu věcí umožní. Aneb snažím se to se svou přirozeností (kterou také hodnotím jako nezastupitelnou v životě 🙂 dávat co nejvíce do rovnováhy – a lidé a situace kolem mě tomu tak nějak napomáhají.
VIII. Dominantnost a vůdcovství asi nemusím v souvislosti se službou „vpředu“ moc přibližovat – dává platformě vedení chval přesvědčivost, ale i bezpečí pro všechny kolem (shromáždění i hudební tým). Ať už jsme přirození lídři nebo se pokoušíme tuto schopnost cíleně rozvíjet, stojí to za to, se tomu věnovat – a výsledek bude z velké části záviset na energii, kterou do zrání tohoto aspektu naší role i osobnosti vkládáme. (zde si stále můžeme připomínat výbornou myšlenku M. Redmana, kterou jsem již v jednom z dřívějších blogů použil: „Veďte silně, aby se lidé přidali, ale ne tak silně, abyste se stali středem pozornosti.“)
IX. Sociálnost, chcete-li vztahová vřelost, přátelskost, aktivní kontakt s lidmi, ochota, trpělivost a řada dalších vlastností a hodnot, kterým potřebujeme porozumět a – a promiňte, že se i zde opakuji 🙂 – stále je rozvíjet. Kvalita vztahů, ze kterých každá služba v církvi hodně vychází, je prostě silně závislá na množství a kvalitě času, který z druhými prožijeme. Jinak to v týmové práci nejde.
X. Smysl pro humor aneb sranda v akci… je důležitou ingrediencí, kořením života a potřebuje být jistě součástí týmové práce – nesmíme na to zapomínat a musíme to masírovat 🙂 , a také třeba jak říkal pan Werich: „Kdo se umí smát sám sobě, má právo se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.…“, tak proč by to tak neměl dělat i vedoucí chval 🙂
Určitě můžeme nalézt i další hodnoty, které je třeba brát vážně a rozvíjet se v nich, chceme-li „dát to nejlepší“, líbit se ve službě Pánu a solidně obstát v roli „průvodců“ těm, kteří touží – spolu s námi – Pána chválit. Při tom všem výčtu předpokladů a aspektů pro službu ale především nezapomínejme na to nejdůležitější, a tím je ochota dát se vést Božím Duchem – v životě a při službě.
Tak, jak poeticky a trefně zpívá v jedné starší písni Kája Řežábek (1993): „Být pastýřem svede jenom ten, kdo sám se nechá vést.“
Ivan Růžička
KS Mozaika Hradec Králové & Mozaika Worship