Vedoucí chval by mohl být v očích některých vnímán pouze jako ten, kdo je věřící a na něco umí hrát, v lepším případě je schopen někoho hudebně vést a dokáže citlivě vybrat písně na nedělní bohoslužby. Všechny tyto vlastnosti jsou důležité a není pochyb, že bez nich by role vedoucího chval ztrácela svůj význam, ale věřím, že každý by měl na sobě nadále pracovat a hledat, jak svou roli uchopit.

Právě z toho důvodu hledám zdroje, které by mi odkryly další nuance hudební služby v církvi. Velmi významnou oblast tohoto objevování tvoří zajímavé knihy. Nedávno jsem jednu takovou dočetla a chtěla bych vám trochu přiblížit některé její myšlenky.  Kniha se jmenuje The Worship Pastor[1] a jejím autorem je Zac Hicks[2]. Přestože autor pochází spíše z tradičnějšího prostředí, na roli vedoucího chval se dívá velmi komplexně a líbí se mi, že ji pojímá více jako pastýřskou než pouze vedoucí. Každá kapitola popisuje, jak by se měl vedoucí chval s pastýřským srdcem ke své pozici postavit.

Začíná tím, že pastor chval by měl milovat svou církev. Podporovat její vizi a podílet se na jejím misijním zaměření. To jistě souvisí s respektováním daných autorit. Kvalita vztahu vedoucího chval s pastorem je velmi důležitá. Žd 13,17 Poslouchejte ty, kteří vás vedou, a buďte poddajní; bdí totiž nad vašimi životy jako ti, kdo budou muset složit účty. Ať to mohou dělat s radostí, a ne s naříkáním – to by vám přece nebylo prospěšné. Nejen, že by neshody s vedením neprospěly nám, ale také celému sboru. Stejně tak vztahy s těmi, se kterými pracujeme, je třeba s láskou budovat. Vědět, že je žádoucí se vzájemně podpírat a motivovat ke společné chvále, která posiluje a dává naději do budoucna.

Pokračuje tím, že bychom se měli jako pastoři chval neustále nechat znovu okouzlovat neokouzlujícím světem. To znamená kultivovat v sobě citlivost na Boží přítomnost v nás, i v tom, co nás obklopuje. Definujme si, čemu věříme, protože to nám pak pomůže v dalším rozhodování a zaujetí postojů k nejednoznačným situacím.

Buďme těmi, kteří budují učedníky. Budujme církev a ne své ego. To, o čem zpíváme, buduje naši církev a vlastně tak i naplňujeme Ježíšovo velké poslání z Bible: Mt 28,19:  Proto jděte. Získávejte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa. Líbí se mi autorovo přirovnání našeho plánování a vedení chval k podávání nářadí lidem: lopaty, krumpáče a hrábí, které jim pomohou při práci na každodenním poli následování Krista.

Pastor chval by si taky měl uvědomovat, že písně, které zpíváme, jsou často modlitbou. Modlitbou, která sjednocuje celé shromáždění. Jsme tedy těmi, kteří vedou ostatní k modlitbě a tím, že naše modlitby zpíváme – sjednocujeme se a bráníme tak bloumání našich myšlenek všude možně kolem.

Myšlenek, které by stály za zmínku je v knize mnohem víc. Pastor chval je zde dále popisován jako: teologický dietetik, válečný generál, misionář, kaplan umění, pečovatel, majitel pohřebního ústavu, pastýř emocí, architekt liturgie, a tak dále.

Ať už si tuto knihu pořídíte nebo ne, chci vás povzbudit, abyste stále usilovali o to, znát Boha víc a hledali zdroje, které vás obohatí. Abyste znali svou církev – odkud vyšla a kam směřuje a jaké je vaše místo v tom všem. Hledat zdroje možná zabere čas a peníze, ale je to investice, která má význam, ať už pro každého z nás osobně nebo pro naše společenství. Nezapomínejme, že i v dnešní uspěchané době chvála má smysl!

 

[1] HICKS, Zac. The worship pastor: a call to ministry for worship leaders and teams. Grand Rapids, MI: Zondervan, 2016. ISBN 978-0-310-52519-6.

[2] https://www.zachicks.com/

Author Marie Tesárková

More posts by Marie Tesárková

Leave a Reply